J 15,9-17 - Přikázání lásky (Ekum. bohosl. v postním období 17.3.2010)

Bible Jan 15,9-17

9  Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.

10  Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.

11  To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná."

12  "To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.

13  Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.

14  Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.

15  Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.

16  Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.

17  To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.

Úvod:

Ne nadarmo se říká apoštolu Janovi „apoštol lásky“ i v dnešním oddíle z jeho evangelia je tento důraz velice zřetelý.

Držím se dohody a vybral jsem oddíl podle Hesel Jednoty bratrské na dnešní den. Zdá se, že tyto verše jsou nadmíru vhodné pro ekumenickou bohoslužbu.

Dobrý základ

1. Kontext

• Tento náš oddíl je součástí tzv. „Řečí na rozloučenou“ (J 13-16). Je to onen krátký čas od poslední večeře až po zatčení Pána Ježíše.

• V tuto dobu už Pán Ježíš neslouží veřejnosti. Je jen se svými učedníky. Věnuje se teď pouze jim, tady Ježíš připomíná to nejdůležitější, co chce ještě učedníky naučit, co chce, aby si dobře zapamatovali.

• Chce, aby pochopili život, který jim přišel dát, a tak je o tomto životě učí – co mohou čekat, jak ho mají žít a kdo jim pomůže.

• Důvod proč jim vše říká takto předem najdeme na konci tohoto vyučování v J 16,33: „To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“

• Naše verše následují po jasné, důležité a známé pasáži nutnosti našeho zůstávání v Ježíši pro nesení ovoce - o vinném kmeni a ratolestech.

2. Dobrá zpráva

• Začínáme velice dobrou zprávou, která nám dává důležitý základ pro to další „Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.“ (v.9).

• Ježíš nás miluje, jako Otec miluje jeho, to je největší věc, jakou si vůbec dovedeme představit, co kromě totho ještě potřebujeme vědět? Nemělo by nám již toto stačit?

• To je pevný základ pro vše další o čem se tu hovoří a co se i po nás požaduje.

• Trochu nám to i poodhaluje to, jaké jsou vztahy v Boží Trojici.

3. Zůstávání v lásce

• Je nám tu ukázán způsob jak máme zůstávat v Ježíšově lásce. Máme zachovávat jeho přikázání (v.10).

• Zdá se vám to být těžké?Jan jinde říká, že Ježíšova přikázání nejsou těžká (1J 5,3).

• Augustýn nám odhaluje proč. Říká: „Bůh vždy zajistí to co vyžaduje a vyžaduje to co zajistil.“

• Apoštol Pavel to jasně potvrzuje: „Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.“ (Fil 2,13)

• Proto to po nás Pán Ježíš může takto vyžadovat.

4. Posloupnost

• Všimli jste si posloupnosti, která je tu deklarována? Od Otce k Pánu Ježíši - od Ježíše k nám - a my navzájem.

• Tak působí láska, tak se má rozšiřovat Boží království a tak je vlastně zajištěno naplňování Boží vůle.

• Není to totiž jen o lásce, ale také o poslušnosti, kterou se láska projevuje. Tak to čteme stále již od (v. 9-11), ale i dále.

• A jednat ve shodě s Boží vůlí, to přináší radost, plnou radost a tu Pán Ježíš měl a tu můžeme prožívat i my (v.11).

• Je to radost navzdory tomu co Ježíše bezprostředně čeká, jen za pár hodin. To je i naše radost – navzdory všemu těžkému, nazdory nenávisti světa (v.18) – dokonce plná radost, radost od Boha!!!

Přikázání

1. Ježíšovo přikázání

• Nyní se dostáváme ke kořeni toho o čem tu dnes hovoříme. Ve v.12 a potom ještě ve v.17 je naplno řečený Ježíšův požadavek, jeho přikázání: „To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.“

• Milování se křesťanů navzájem – je to přikázání – no není to vhodné téma k ekumenické bohoslužbě?!

• Všechno je to o našem vztahu k Ježíši, od toho se odvíjí vše ostatní. Ježíš nám tu vysvětluje, na jakém základu je jeho vztah k nám a to nám může dát jistotu a vzor pro milování se navzájem.

• To všechno má ovlivnit naše vzájemné vztahy.

• Klíčové slovo je tu „jako“ - Jako Otec miluje Jeho, tak si zamiloval Pán Ježíš nás. A my se máme milovat, tak jak to známe od Ježíše.

• Nebyla všechna rozdělení v církvi hlavně z nedostatku tohoto vztahu jedněch křesťanů k druhým? A nevyplývá z toho, že potřebujeme více pěstovat svůj vztah k Pánu Ježíši, abychom pak více milovali jeden druhého?

2. Přátelé

• Pán Ježíš nás nenechá jen na obecné rovině, ale dále rozebírá naše postavení vůči němu, abychom lépe uplatňovali naše vzájemné vztahy.

• Ježíš nás nazývá přáteli! Už né otroky („služebníky“ – je otupený hrot původního výrazu), ale přáteli.

• Ježíšovo přátelství se projevovalo i tím, že nám sdělil vše, co slyšel od svého nebeského Otce – znovu stejná posloupnost, o které jsme již mluvili.

• Jeho láska k nám, svým přátelům, došla naplnění, když za nás položil svůj život (ř: „svou duši“).

Přátelství

1. Vyvolení – v.16

• A tak se smíme nazývat přáteli Pána Ježíše, a to proto, že On si nás vyvolil (v.16).Tím, kdo si zvolil, nejsme my (někdy se nám to tak může zdát, že my jsme se rozhodli pro pána Ježíše), ale Pán Ježíš si vyvolil nás.

• To je na jedné straně určující a na druhé straně osobozující.

• Určující je, že jsme vyvoleni s určitým záměrem – abychom vyšli a nesli ovoce.

• Nejprve:„abyste vyšli“ (ekum: „šli“) v.16 – vyšli ze svého zázemí, ze svého pohodlí – moc důležité slovo pro dnešní křesťany.

• A tak: abychom nesli ovoce, které bude zůstávat, bude trvalé.

• A nebeský Otec podporuje tento záměr, vyslýcháním proseb, které vedou k naplňování tohoto úkolu – znovu součinost v Trojici.

• Osvobozující je to, a to se týká našeho ekumenického tématu, že jsme si nevyvolili nejen Ježíše, ale ani jeden druhého, a tak si nemůžeme stěžovat – ale... můžeme se milovat!

• Je to stejné jako v rodině, nevybrali jste si své sourozence, ale máte je milovat. Tak i v Boží rodině! Za výběr je zodpovědný Ježíš sám!!!

• Vybrali byste si mě do své rodiny? Vidíte! :-))

2. Společné přátelství

• Jsme Ježíšovými přáteli, nemáme tedy být přáteli i mezi sebou?

• Ta láska, která nás má spojovat má dobrý vzor v lásce Ježíšově k nám a ta zase v lásce nebeského Otce k jednorozenému Synu .

• Nemůže být jen povrchní, ale jde do hloubky, není jen o pěkných úsměvech párkrát do roka na společné bohoslužbě, ale je schopna i obětí a dokáže být i správně neústupná (plná milosti a pravdy J1,14.17).

• Také znamená i společné sdílení toho, co jsme dostali od našeho Pána (v15d).

Závěr:

Přemýšlejme o tom, když máme na mysli ekumenické hnutí. Tento oddíl nám v mnohém napovídá.

Naše vzájemné vztahy, náš vztah ke Kristu, jeho vztah k nám, ale v pozadí je důležitý vztah PJ a Otce, který všemu dává rámec.

• A tak nám zůstává závěrečný verš: „To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.“ (v.17)

  Amen

Roman Cimbulka, kazatel Církve bratské