Často se setkáváme s tvrzením, že svátek zamilovaných byl do našich končin importován až po listopadové revoluci v roce 1989 ze Spojených států amerických. Ovšem tento svátek existoval v mnoha podobách již mnohem dříve.
Původ má pravděpodobně ve starém římském svátku Lupercalia, který byl pokládán za oslavu blížícího se jara. Při tomto festivalu lidé uctívali bohy Lupercuse a Faunuse a věřili, že právě oni dohlížejí na jejich stáda a úrodu. Lupercus i Faunus jsou často ztotožňováni se známějším bohem Panem (také Pán, Panos). Římané při tomto svátku hodovali, hojně popíjeli a také se milovali.
Možná se zeptáte, proč se tento svátek dnes jmenuje Valentýn. Legendy však na tuto otázku nedávají jednoznačnou odpověď. V historii existovalo hned několik Valentýnů, kteří měli podobný osud. Jedním z nich byl římský lékař a kněz, popraven údajně 14. února ve třetím století za vlády císaře Claudia druhého. Dalším může být biskup z města Terni, které se nachází poblíž Říma. I jeho život ukončila poprava v roce 269 a, světe div se, údajně to bylo také 14. února. Právě pro tuto shodu se někteří badatelé domnívají, že se jednalo o jedinou osobu a o několik mutací legend, které se k této osobě vztahovaly.
Svatý Valentýn byl prý velkým odpůrcem násilností, válek a vojenské služby. Proto doporučoval mladým mužům, aby nechodili na vojnu a raději zůstali doma u svých milovaných manželek a dívek. Podle jiné, hojně rozšířené legendy, byl Valentýn knězem a tajně oddával milence. A do třetice ještě jedna legenda, která má přímé spojení se starým římským svátkem Lupercalia a která možná vysvětluje i vznik dopisů, jimž dnes říkáme valentýnky. Legenda popisuje Valentýna, jenž se dívá přes mříže své vězeňské cely na oslavy svátku Lupercalia a není spokojen s tím, že se Římané při oslavách nezkrotně oddávají pití a sexu. Právě proto jim píše na malé kousky papírků vzkazy, aby se chovali slušně, a ne tolik hříšně. Vzkazy údajně vyhazoval z okna či podle jiné verze tohoto příběhu je vkládal do zobáku holubicím, aby je „doručovaly“ hříšníkům.
Legend, jež se váží k svátku svatého Valentýna, je mnoho. Dnes se tato původně lidová veselice stala především komerční záležitostí a je hlavně oslavou pro obchodníky a obchodní řetězce. Myslím si, že pokud je člověk zamilován, nepotřebuje datum v kalendáři a může svou lásku dávat najevo každý den.
Jaroslav D. Ptáček
(Vyšlo v Týdeníku Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy a Strakonicko, 10. února 2010)
Převzato s laskavým svolením šéfredaktorky Týdeníku Táborsko PhDr. Libuše Kolářové.
Jihočeské týdeníky najdete ZDE.