Lk 9,57-62 - O následování

Následování Pána Ježíše

1. Následování

• Následování PJ, to je důležité téma. Chcete následovat PJ? Já ano! Myslím, že většina z nás.
• Následování PJ ale něco stojí. Vlastně stojí úplně všechno! Hodně nám napovídají dnešní verše.

1. Cesta

• Byli na cestě - čteme: "Když se ubírali cestou" (v.57)- šli s Ježíšem - to není náhoda, že to tu Lukáš napsal.
• Lukáš popisuje život a službu Pána Ježíše, jako cestu z Galilee do nebe (do slávy). To je vlastně osnova jeho evangelia.
• Nejprve Lukáš popisoval "Příchod" Pána do našeho světa (Lk1,1- 9,50) a nyní (Lk 9,51-24,53) je to popis "Odcházení"! Ježíš je na této cestě. V Jeruzalémně je pak cesta dovršena a naplněna (kříž a vzkříšení). Z Jerualéma odchází k nebeskému Otci.
• Pán Ježíš šel před námi, abychom také došli do cíle jeho cesty, právě skrze něho. Proto mnohé volá k náskedování, aby šli jeho cestou a došli tam, kde je On. On je ta Cesta, Pravda i Život.
• Popisuje také, jak se musíme připravit na nadcházející život slávy v cíly naší cesty.

1. Pro koho?

• Učedníci zrovna prožívali, co to znamená následovat Ježíše, jít jeho cestou.
• A tak to, jak PJ jedná s těmi, kteří ho chtěli následovat, je i vyučováním pro ty, kdo ho již následují, kdo jsou na cestě. Jsme na cestě?
• Pán Ježíš tu vyučuje i ty, kteří se chtějí na cestu následování vydat.
• Toto je případ většiny z nás, buď jsme na cestě a potřebujeme si některé věci ujasnit, utvrdit se, povzbudit. Nebo jsou tu Ti, kteří sledují Ježíšovu cestu a naše putování s ním a rozhodují se, zda se na cestu následování Pána Ježíše vydat. Pro takové je toto slovo!

Co brání v následování?

1. Překážky

• Na místě je obligátní otázka: "Co brání v následování Pána Ježíše?"
• Vidíme tu překážky následování - zde je to nerozhodnost, nepřipravenost, naivita.
• První má chybné představy, druhý nevidí naléhavost a třetí se snaží odložit neodkladné.

1. Chybné představy

• První má tedy chybné představy o tom, co to znamená následovat PJ.
• Možná i chápal, že jde o dlouho očekávaného Mesiáše, budoucího krále Izraele, nedokázal si však představit, co to skutečně znamená, co ho to bude stát a co mu to přinese.
• Nebo chtěl být jen učedníkem významného Mistra.
• Možná spíše hledal cestu ke svému postupu, budoval si kariéru. Matouš (8,18-20) ho ozanačuje jako zákoníka - učitele zákona.
• Buď měl romantické představy, nebo naopak v tom viděl prestiž a výhody - co v v následování Pána Ježíše vidím já?

1. Nerozeznaná naléhavost

• Druhý nerozeznal naléhvost povolání k následování. Byl osloven a vyzván samotným Ježíšem k následování, podobně jako Petr, Matouš a další.
• On to však nevidí jako to nejdůležitější, co má nyní udělat. Zdá se mu, že jeho závazky k otci jsou důležitější. Dal něco před Ježíše! Na jeho žebříčku hodnot je něco před Bohem, Bůh je u něho až na "pěkném" druhém místě.
• U Matouše (8,21-22) je označen jako jeden z učedníků - těch, kteří Ježíši naslouchali a na čas jej doprovázeli. Nyní však přišel okamžik rozhodnutí.

1. Ano, ale...

• Třetí, který u Matouše chybí, porozuměl výzvě k následování, byl Ježíšem vnitřně osloven, rozpoznal důležitost výzvy, ale...
• Sám je iniciativní ("postřelená husa se ozve"), odpovídá na výzvu, ale snaží se vše odložit.
• Rozhodl se hrát to na srdceryvné loučení s rodinou, loučení s životem, který by musel pro Ježíše opustit.
• Loučení mohlo trvat i týden (hostina několik dní) a za tu dobu, kdo ví co se stane?

Ježíšovo slovo

1. Odhalení

• Pán Ježíš tu na tři odpovědi třikrát reaguje. Pokaždé je to určující, odhalující pravou tvář odpovědi. Jde to na kořen věci -"na kost".
• Ježíšova slova dokazují že zná smýšlení srdce, a tak se snaží varovat, správně nasměrovat, či napomenout.
• Vždy je v tom také pozvání, povzbuzení k následování, i když jsou okolnosti takové. PJ nezavírá cestu, on na ni zve, On je cesta, zve k sobě, do vztahu, společenství s ním.

1. Syn člověka nemá, kam by hlavu složil

• Prvního musí upozornit na to, že si to chybně vyložil. PJ ho nezve k pozemské prestiži, blaženosti a pohodlí, ale k nelehkému následování.
• Následování znamená i to, že změníme občanství a adresu domova. Už ne občanství ČR, ale nebeské občanství. A domovem budeme rozumět až náš nebeský domov, zde na zemi jsme jen hosté a potníci. Tady není náš domov!
• Nejsme většinou v situaci, že nemáme kdy bydlet, ale může přijít i povolání k tomu, vzdát se i toho a jít, kam nás Pán pošle.

1. Nech..., ty jdi

• K druhému zaznívá tvrdé slovo: Řekl mu: "Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a všude zvěstuj království Boží." (v.60)
• Nejde tu o neúctu krodičům! PJ jistě věděl, proč sám oslovil tohoto člověka.
• Vypadá to, že nešlo jen o samotný pohřeb, ale o postarání se o starého otce až do jeho smrti. Zřejmě ale nebyl jediný, kdo to mohl udělat.
• PJ se mu ale snaží říci, že jde o zaměření života, o první místo v životě - buď ke smrti (pochovat otce), nebo k životu a to věčnému životu (zvěstovat království Boží - evangelium).
• Mrtvými jsou myšleni duchovně mrtví, kteří jsou zaměřeni na časnost, jsou to živé mrtvoly, mrtví ve svých vinách, o kterých hovoří žalm, lidé "věku tohoto, jejichž podílem je pouze život. Ty jim ze svých zásob plníš břicho, sytí se i synové a zbytek nechávají nemluvňatům." (Ž 17,4)
• Ti potřebují nejprve slyšet zvěst o Božím království, k životu věčnému.
• A tak mohl lépe posloužit i svému otci, než ho jen pochovat. Mohl mu přinést život v Pánu Ježíši - a nejen jemu.
• PJ, podobně jako tohoto, vyzývá mnohé sám. Zve je: "Následuj mne!"
• Nevolá tě PJ? Co odpovíš?
  D. Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět...
• Třetího pak Ježíš napomíná: "Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží."(v.62)
• Oráč, když chce vyorat rovnou brázdu, potřebuje se zaměřit na jeden bod na konci pole a k němu se stále dívat, než dojede nakonec. Pokud se dívá všude kolem a ohlíží se zpět, jeho brázda bude hodně klikatá.
• Ježíš se snaží říci, že nelze odložit rozhodnutí, dnes je den spasení, nežiji v budoucnosti, ale jen v přítomnosti, zítra může být situace hodně jiná.
• Také nás nemá nic rozptylovat a odvádět od přímé cesty za Ježíšem.
• Každá polovičatost v následování Ježíše nás zneschopňuje ve službě a může mít i věčné následky.
• Nemůžeme si z Ježíšových nároků vybírat jen co se nám hodí a zbytek ignorovat. "Musíme přijmout kříž i korunu; soud i milost."
• Mnozí kývnou na pozvání, mají však své "ale"..., své podmínky.
• Jaké si kladu podmínky?

• Nakonec je tu ale přeci něco potěšujícího. Po tomto oddílu následuje oddíl o vyslání sedmdesáti Ježíšových učedníků zvěstovat Boží království.
• Jsou tedy stále takoví, kteří jdou tou cestou za Ježíšem. Možná je to malé procento - 70 z tolika tisíc, kteří Ježíši naslouchali, ale jsou!
• Stále bude platit: "Žeň je mnohá a dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň." (Lk 10,2) To je i náš úkol!