S plánovaným zateplováním domů na Pražském a Náchodském sídlišti jsme rozběhli nový projekt „monitoring rorýse obecného“. Cílem monitoringu je vytipovat potencionální hnízdiště rorýsů. Ti využívají zejména, nebo téměř výhradně větrací otvory umístěné pod střešní úrovní panelových domů. Zaslepení těchto otvorů má pro rorýse fatální dopad. Jinak pozitivní zateplování může mít za následek i celkové zdecimování české populace rorýse obecného. Přitom řešení tohoto problému je jednoduché. Při provádění zateplovacích prací se tyto otvory nezaslepí mřížkou, aby do nich zůstal volný přístup. Možnému následnému poškození izolační hmoty lze zabránit plastovou či kameninovou trubkou stejného průměru. Důležité je, aby vnitřní povrch trubky měl hrubý povrch.
Panelové domy mívají tzv. dvouplášťové střechy. Nad stropním panelem je položena vrstva izolace, nad ní je odvětrávaná vzduchová mezera a nakonec střešní panel s krytinou. V zimě dochází ve vzduchové mezeře ke kondenzaci vlhkosti z vnitřního vzduchu. Ta se za normálních okolností v létě odpaří. Pokud otvory zaslepíme, vlhkost se neodpařuje. Během let se hromadí a může začít prosakovat stropním panelem. V horším případě může vlhkost způsobit korozi spojovacích prvků panelů a havárii domu. Osazení otvoru mřížkou znamená též snížení odvětrávací funkce.
Častá námitka, že rorýsí hnízda jsou zdrojem nákaz a parazitů, není založena na reálném základu. Je pravda, že jejich hnízda stejně tak jako hnízda ostatních ptáků obsahují parazity, ti jsou ale právě typičtí pro daný druh ptáka a pro člověka nepředstavují žádné nebezpečí. Těmto parazitům v hnízdě nic nechybí a nemají tudíž sebemenší důvod se rozlézat po domě. Navíc větrací dutiny, které rorýsi obývají, nijak nekomunikují s obytnými prostory v domě. Další nejčastější námitka je, že rorýsi ničí zateplení a fasádu. Tito ptáci mají malý jemný zobák uzpůsobený k lovu měkké potravy ve vzduchu . Je tedy nesmysl, že by jím způsobili škodu na domě. Samotné hnízdo nijak neupravují. Co se týče trusu mláďat, ten pečlivě odnášejí z hnízda pryč a sami se vyprazdňují venku ve vzduchu.
Rorýs obecný
Rorýs patří do řádu svišťounů, řádu malých až velmi malých ptáků (kolibříci), uzpůsobených stylem života i tělesnou stavbou rychlému letu. Obývá téměř celou Evropu a velkou část Asie. Zimuje v jižní Africe. Původně to byl obyvatel skal a starých lesů s doupnými stromy. U nás se vyskytuje téměř výhradně ve městech, kde si vybírá k hnízdění vyšší stavby. Ve vzduchu jej poznáme podle dlouhých srpovitých křídel, je o něco větší než vlaštovka nebo jiřička. Hlasově se projevuje pronikavým „srí srí“. Proti obloze působí jednolitě černě. Ve vzduchu tráví převážnou část svého života. Tam loví, páří se i spí. Hnízdo si staví z různých stébel trav, vláken, zvířecích chlupů, peří a podobně. Na to pak samička snáší 3 čistě bílá vejce. Při chladném počasí a tudíž nedostatku potravy mohou rodiče redukovat snůšku vyhozením jednoho nebo dvou vajec z hnízda. Rovněž pak mláďata za chladného nebo deštivého počasí upadají do letargie, kdy se jim zpomalí tělesné funkce a sníží teplota. Po celou tuto dobu využívá organismus energii z bohatých rezervních látek. Hladovění může trvat až deset dní a nezanechá na mláďatech žádné škodlivé následky. Jako potrava slouží výhradně členovci vyskytující se ve vzduchu. Jsou to například vosy, včely, mouchy, ale i pavouci. Loví zpravidla v hejnech. Mláďata pak krmí chuchvalci hmyzu smísených se slinami vážících až 3g a obsahujících až 1500 jedinců. Při slunečném počasí loví vysoko, při špatném sestupují níže.
Z uvedených údajů je patrné jak významně rorýs redukuje počty hmyzu. Je proto v zájmu nás všech ochrana jeho samotného i jeho hnízdišť.
Petr Tousek