Většina světových výrobců staví lodě tak, aby se vešly do rozměru Panamského průplavu, což je délka 305 a šířka 33,5 metrů. Jenom sedm procent světového nákladního loďstva se nevejde do jeho zdymadel a i to se právě chystají změnit výstavbou nových. Používat pro takový inženýrský zázrak jejich výraz "Canal" mi nějak nevoní.
Když nepočítám neúspěšné úmysly španělského krále z roku 1524 a francouzský pokus Lessepse (stavitele Suezu) v roce 1880 vypukla tato gigantická stavba ve spolupraci s USA v roce 1903. Spolklo to obrovské finance, ale v roce 1914 slavnostně proplula první loď. Další důležité datum je pro průplav rok 1972, kdy prezident Jimmy Carter podepsal předání průplavu pod správu Panamy.
Společnosti platí za proplutí v průměru 70 az 80 tis. dolarů, ale dají i víc, aby nemusely poslat svou loď kolem mysu Horn. Rekordy drží "Norská Perla" se 349 tisíci a Richard Halliburton, který v roce 1926 proplaval průplavem za 36 centů (zřejmě podle tonáže). Vnitřní část prúplavu tvoří dvě nově vytvořená sladkovodní jezera a zdymadla k nim vyzvednou lodě do výše 85 stop (to si spočítejte sami). Aktuálně jsou na 80 km délky průplavu v provozu dvě zdymadla na pacifické, jedno na atlantické straně šíje, a další širší se staví.
No, nenecháme si radši "Canal" třeba pro La Manche?
Panama City, 27. 9. 2009
Lumír Slabý
(pokračování příště)