Na zimu většina ptáků odlétá do svých zimovišť za lepší potravní nabídkou. Avšak téměř třetina jich zůstává. Zde se živí různými semeny, bobulemi a hmyzem ukrytým v půdě nebo kůře stromů. V těchto chladných měsících jim můžeme pomoci přikrmováním. Jak by ale tato pomoc měla vypadat, abychom ptákům spíše neuškodili? V první řadě je třeba vybrat vhodné místo pro umístnění krmítka. To by mělo být na volném prostranství, z kterého budou mít ptáci dobrý rozhled. V blízkosti by měl být strom nebo křovina, kde mohou v případě potřeby hledat úkryt. Krmítko by nemělo být zavěšeno na silných větvích, po kterých mají snadný přístup predátoři. Též dbáme na to, aby v blízkosti nebyla prosklená plocha nebo frekventovaná silnice. Pokud chceme ptáky pozorovat, můžeme ho připevnit přímo za okno. Krmítko samotné musí mít stříšku, která chrání před nepřízní počasí. Použít můžeme i různé typy zásobníků, kde vydrží potrava bez doplňování i několik dní. Pro ptáky, kteří hledají potravu na zemi, volíme takzvaný zásyp. Dřevěnou desku s postranicemi, kterou položíme přímo na zem např. k patě stromu. Krmíme slunečnicovým semenem, mákem, ovesnými vločkami, dýňovým semenem, lesknicí nebo prosem. Zvláště pro kosi jsou vhodná i jablka. Ptáci milují i vlašské ořechy. V obchodech se dají pořídit speciální krmné směsi. Přikrmovat můžeme i syrovým nevařeným lojem, který zavěšujeme pomocí drátu na nějakou slabou větvičku. Vyrobit můžeme i tukovou směs, tak že syrový lůj rozehřejeme a smícháme se semeny nebo vločkami. Pozor lůj se nesmí přeškvařit! Takto připravenou hmotu nalejeme do květináče nebo kelímku od jogurtu, můžeme polít šišku, větvičku atd. Fantazii se meze nekladou. Po ztuhnutí pověsíme opět na slabou větvičku. Vždy ale dbáme na to, aby krmivo nebylo zkažené, zasažené plísní nebo jinak znehodnocené. Rovněž krmítko a jeho nejbližší okolí udržujeme v čistotě.
V zimě se na vodní plochy ve městech stahuje vodní ptactvo. Ani na to bychom neměli s přikrmováním zapomenout. Těm můžeme nabídnout starší pečivo, ne však příliš tvrdé, aby se při polykání neporanily. Vděčni budou i za ovesné vločky. V žádném případě nekrmíme čerstvým pečivem, soleným a jinak kořeněným a zbytky s kuchyně. To platí i pro krmení malých ptáků na krmítkách.
V zimě ptáci přijímají vodu ze sněhových vloček nebo nezamrzlých vodních ploch. Nikdy jim vodu nenabízíme, protože mají tendenci se v ní koupat. Takovému ptáku hrozí smrt umrznutím.
Jaké ptáky můžeme na krmítku vidět? Jsou to především sýkora koňadra, modřinka méně často uhelníček, babka a parukářka. Dále to jsou brhlík lesní,oba dva druhy vrabců, zvonek zelený, pěnkava obecná, stehlík, čížek, hrdlička zahradní, ale i strakapoud velký a malý. Na zásypu uvidíme kosy a drozdy. Na vodních plochách můžeme spatřit kachny divoké, lysky, labuťě, poláky, zrzohlávky atd. Poslední dobou můžeme spatřit i exotickou kachničku mandarínskou, která s největší pravděpodobností utekla z nějakého chovu.
Neméně důležitá je i doba přikrmování. Začínat by se mělo již za mírnějšího počasí, kdy si ptáci ještě mohou potravu najít sami, ale zároveň si přivykají na krmítko. Konec přikrmování by měl být s prvním stálým teplejším počasím. Za zcela nevhodné se považuje přikrmování během teplého období roku. Tak mohou v přírodě totiž přežívat i slabí nebo nemocní jedinci, kteří se pak dále rozmnožují a vytváří tak celkově slabou populaci náchylnou k dědičným poruchám. Dalším negativním faktorem je to, že si ptáci na přikrmování přivyknou až příliš a jsou pak více vázáni na lidskou pomoc i v obdobích, kdy by to normálně nepotřebovali. Zvláště pak mladí jedinci mohou být naprosto neschopni si v přírodě potravu nalézt sami.
Zodpovědným přikrmováním tedy prokážeme našim ptákům neocenitelnou pomoc a ty se nám zase na oplátku odmění pěknou podívanou a na jaře krásným zpěvem. V případě dětí má zimní přikrmování i výchovný efekt. A jaké zajímavé ptáky můžeme vidět na nezamrzlých vodách u nás v Táboře? Na rybníce Komora byl letos viděn několikrát samec zrzohlávky rudozobé, samozřejmě kachna divoká, lyska černá nebo labuť velká. Lužnici u jezu Veselý v S. Ústí zdobí kačer již zmiňované mandarínky. Letos na jaře byl dokonce viděn v páru s kachnou divokou, jak neohroženě odhání jiné samce. Dále jsou k vidění třeba i kormoráni nebo ptáci, kteří k nám zalétají ze severu jako hoholi, morčáci a další.