Můj Lonely Planet se zmiňuje o pověstné kráse žen ze San Gerarda. Jak jsem pořád trávil čas v přírodě, nemohl jsem to ověřit. Až dnes ráno při odjezdu autobusem, to byla fakt sbírka všech odstínů půvabu. Prý je to zdejším vzduchem a těmi neustálými výstupy do kopců.
0djel jsem přes San Isidro do hlavního města, ale jen na dotyk. Zítra frčím ke Karibiku. Abych se ještě vyrovnal se San Gerardem, tak včera jsem navštívil tamnější horké prameny - Aguas calientes. Je vidět, že vulkán Chirripo je už dlouho klidný. Voda není ani moc teplá, ani nasycená léčivými minerály. Normální bazének, do něhoz padá z trubky teplá čistá voda. Vzpomínal jsem na ekvadorské Banos a koneckonců i na ty dvě přírodní tůně v Panamě. Když jsem stoupal zpět, tak asi kilometr od mého jeskynního ubytování, mě zastavila starší paní: "Vy bydlíte v Roca Dura, že? Vzal byste tam balíček pro Karinu, znáte Karinu, ta holka z hotelu, co má vlasy až na zadek" Hmm, a to jsem si myslel, jak jsem nenápadný.
San Jose, Kostarika, 11.10.2009
Lumír Slabý