ČESKÝ KRUMLOV - Čerstvá držitelka Thálie, sólistka opery Národního divadla, sopranistka Dana Burešová, ztvární společně s Julií Makerov Rusalku na otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Sérii šesti výjimečných představení v mezinárodním obsazení připravili Mezinárodní hudební festival Český Krumlov a Jihočeské divadlo.
Dana Burešová své první angažmá získala ještě během studia na konzervatoři v Jihočeském divadle. V ND působí od roku 1992. Kromě toho účinkuje i na jiných scénách doma i v zahraničí. Úspěšně rozvíjí i svou koncertní činnost a uplatňuje se na nahrávkách operních děl i písní.
Vzpomínáte na angažmá v Jihočeském divadle jen jako na čas "her malin nezralých" nebo mělo ve vaší umělecké kariéře hlubší význam?
"Žádný člověk nezapomene na své první profesní působiště, byť bylo, jako v mém případě, jen na poloviční úvazek. České Budějovice pro mne byly místem prvních uměleckých příležitostí konfrontovaných s živým publikem. To je sám o sobě fakt, který člověka utváří a formuje. Jaká vás čeká budoucnost nevíte, ale máte šanci ujasnit si, zda na jevišti opravdu chcete být či nikoli. Je-li pro vás představení tvůrčí proces či svazující mučení atd. To vše má samozřejmě význam v další umělecké práci."
Které role z českého, popř. slovanského repertoáru máte nejraději?
"Postavy se těžko rozdělují na srdci milé a vzdálenější. Všechny role, které jsem dosud přijala jsou mi něčím blízké. Snažím se zpívat role, jež vychází z mého naturelu. Domnívám se, že bych ty ostatní nemohla ztvárnit pro diváka dost věrohodně. Zároveň musím přiznat, že velmi zvláštní vztah mám právě k Rusalce. Byla vůbec první operou, kterou jsem jako dítě v divadle viděla."
Jaká byla Vaše první jevištní Rusalka a jak tuto významnou úlohu chápete dnes?
"Mé první nastudování Dvořákovy Rusalky bylo velmi krásné. Jevištní ztvárnění vycházelo z tématu pohádky a tudíž se takzvaně hrálo samo. Paní režisérka A. Vaňáková byla velmi milá a trpělivá dáma s níž se dobře objevoval vnitřní rozměr vodní říše. V partu samotném jsem se v začátcích musela odpoutat od emocí, neboť mne některé pasáže velmi dojímaly. To samozřejmě časem pominulo a já mohla přemýšlet o roli a vzájemných vztazích na jevišti do větší hloubky. Dnes si užívám síly hudby, slova, myšlenky a snažím se dojmout a rozplakat ostatní. Dvořákovy hudby si nesmírně vážím, protože je v ní nepřeberné množství citů a hudební invence. Taková hudba se nikdy neoposlouchá."
Více se o festivalu dozvíte na www.festivalkrumlov.cz
Dana Burešová své první angažmá získala ještě během studia na konzervatoři v Jihočeském divadle. V ND působí od roku 1992. Kromě toho účinkuje i na jiných scénách doma i v zahraničí. Úspěšně rozvíjí i svou koncertní činnost a uplatňuje se na nahrávkách operních děl i písní.
Vzpomínáte na angažmá v Jihočeském divadle jen jako na čas "her malin nezralých" nebo mělo ve vaší umělecké kariéře hlubší význam?
"Žádný člověk nezapomene na své první profesní působiště, byť bylo, jako v mém případě, jen na poloviční úvazek. České Budějovice pro mne byly místem prvních uměleckých příležitostí konfrontovaných s živým publikem. To je sám o sobě fakt, který člověka utváří a formuje. Jaká vás čeká budoucnost nevíte, ale máte šanci ujasnit si, zda na jevišti opravdu chcete být či nikoli. Je-li pro vás představení tvůrčí proces či svazující mučení atd. To vše má samozřejmě význam v další umělecké práci."
Které role z českého, popř. slovanského repertoáru máte nejraději?
"Postavy se těžko rozdělují na srdci milé a vzdálenější. Všechny role, které jsem dosud přijala jsou mi něčím blízké. Snažím se zpívat role, jež vychází z mého naturelu. Domnívám se, že bych ty ostatní nemohla ztvárnit pro diváka dost věrohodně. Zároveň musím přiznat, že velmi zvláštní vztah mám právě k Rusalce. Byla vůbec první operou, kterou jsem jako dítě v divadle viděla."
Jaká byla Vaše první jevištní Rusalka a jak tuto významnou úlohu chápete dnes?
"Mé první nastudování Dvořákovy Rusalky bylo velmi krásné. Jevištní ztvárnění vycházelo z tématu pohádky a tudíž se takzvaně hrálo samo. Paní režisérka A. Vaňáková byla velmi milá a trpělivá dáma s níž se dobře objevoval vnitřní rozměr vodní říše. V partu samotném jsem se v začátcích musela odpoutat od emocí, neboť mne některé pasáže velmi dojímaly. To samozřejmě časem pominulo a já mohla přemýšlet o roli a vzájemných vztazích na jevišti do větší hloubky. Dnes si užívám síly hudby, slova, myšlenky a snažím se dojmout a rozplakat ostatní. Dvořákovy hudby si nesmírně vážím, protože je v ní nepřeberné množství citů a hudební invence. Taková hudba se nikdy neoposlouchá."
Více se o festivalu dozvíte na www.festivalkrumlov.cz
Vydavatel: Mezinárodní hudební festival Český Krumlov
Redaktor: Veronika Dušková
e-mail: duskova@auviex.cz
Redaktor: Veronika Dušková
e-mail: duskova@auviex.cz