KULTURA ČR: Závěr Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov bude patřit violoncellistovi Kyrillu Rodinovi

ČESKÝ KRUMLOV - Na závěr festivalu bývá soustředěná podobná pozornost, jako na zahajovací koncert. Poslední tóny ročníku dotvářejí konečný dojem z celého festivalu. A tak není divu, že je na výběr programu a interpretů kladen zvláštní důraz. Závěrečný koncert Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov 2009 se uskuteční 22. srpna v Zámecké jízdárně. Pražská komorní filharmonie s dirigentem Jakubem Hrůšou provede díla Bartholdyho, Schumanna a Dvořáka. Jako sólista se představí violoncellový virtuos, Kyrill Rodin, který přednese Dvořákův koncert pro violoncello a orchestr č. 2, h moll.

Kyrill Rodin patří v současnosti mezi výrazné violoncellisty světa a je jedním z významných profesorů Moskevské Čajkovského konzervatoře. Jeho studenti jsou vítězové mnoha mezinárodních hudebních soutěží a účinkují na hudebních festivalech po celém světě. Rodin navštívil během svých koncertních turné Evropu, Severní a Jižní Ameriku, Afriku, Japonsko, Severní Koreu, Austrálii, Singapur a Nový Zéland. Jeho repertoár zahrnuje, mimo jiné, nejznámější violoncellové koncerty a komorní hudbu zasahující barokní až postmoderní styly.

Kdo vás přivedl k muzice a k violoncellu?
"Především za to mohou mí rodiče a musím jim za to poděkovat, že mne v mých sedmi letech nasměrovali na hudební dráhu. Poznali, že mám vynikající sluch a muzikální intuici. Samozřejmě, že mi hodně pomohl nástup do jedné z nejlepších hudebních škol v Rusku, do "Gnessin", kde byla mou profesorkou Vera Birina, znamenitá muzikantka a osobnost. Stala se pro mne druhou matkou."

Věděl jste od začátku, že se stanete muzikantem?
"Z počátku jsem nemyslel zcela na profesionální kariéru, byl jsem normální dítě, které rádo hraje fotbal a tráví volný čas s kamarády. Rodiče však byli přísní a vyžadovali, abych se cellu náležitě věnoval. První roky byly pro nás všechny velmi těžké. Ale už tak po třech, čtyřech letech jsem sám sebe začal vnímat jako budoucího muzikanta a pochopil jsem, že je proto nezbytné každý den hodně pracovat a věřit v úspěch."

Co učíte své žáky? Vidíte mezi nimi hodně nadějných talentů?
"Snažím se své studenty naučit hlavně komunikovat s posluchači prostřednictvím hudby, hledat cestu vzájemného porozumění. Jistě, talent je základním předpokladem, ale jenom ten zdaleka nestačí. Je radost sledovat vlastní žáky, jak se z nich stávají dobří profesionálové, hráči v nejlepších symfonických orchestrech. Já jim mohu ukázat cestu k jejich úspěchu. Mezi mými studenty je mnoho vítězů mezinárodních soutěží a hodně hráčů ve významných orchestrech v Rusku i v zahraničí."

Být učitelem, to vyžaduje také talent. Ne každý, byť výborný umělec, může být dobrým učitelem. Co vám vaše profesorská profese přináší, čím vás obohacuje?
"Souhlasím, že být dobrým učitelem ne vždy ukazuje na stejně dobrého mistra oboru. Trpělivost je jednou z důležitých kvalit. Kromě toho, měl by mít schopnost najít kontakt s mladými muzikanty, rozumět jejich problémům a pocitům a především je mít rád. To vše vyžaduje hodně času a energie. Ale já studenty jen neučím, já současně studuji je samotné, to mi přináší velmi užitečné kreativní poznatky a zkušenosti."

Najdete vedle pedagogické činnosti dostatek času pro svou vlastní uměleckou kariéru?
"Času není nikdy dost. Neodvážím se vyskočit z tvůrčího procesu a udělat si uměleckou pauzu. Zkouším být stále takzvaně in, hraji rozmanitou hudbu, zahrnující i současné skladatele pro cello. Myslím, že mám zatím dost energie na všechny své projekty."

Vedle sólových partů se symfonickými orchestry se věnujete komorní hudbě, co pro vás tento obor znamená?
"S velkou oblibou hraji komorní hudbu. Je pro mne velmi důležitým repertoárem a také možností dialogu s kolegy a přáteli. Nedávno jsem se účastnil mnoha koncertů a dalších projektů s Brahms-triem(www.brahms-trio.ru). Náš repertoár zahrnuje také Dvořáka a Smetanu."

Jaké podmínky mají dnes v Rusku hudebníci pro svou práci?
"Podle mého názoru to vypadá, že navzdory světovým finančním krizím, se v poslední době v Rusku postavení profesionálních muzikantů výrazně změnilo k lepšímu. V mnoha orchestrech, ne jen v Moskvě a Petrohradě, dostávají muzikanti odpovídající platy, koná se mnoho festivalů a jiných kreativních projektů, které jsou dobře financovány. I přesto je však dnešní situace nesnadná."

Během své kariéry jste hrál po celém světě, jsou země, kam jezdíváte koncertovat obzvláště rád?
"Cestuji s nadšením a rád poznávám pro mne nové a nové koncertní sály a publikum. Mezi preferovanými zeměmi je Japonsko. Vždy obdivuji překvapivé kombinace nejnovějších technologií a respekt k dávným tradicím. Mají tam fantastické koncertní sály s perfektní akustikou!"

Dokážete si představit svůj život bez violoncella a bez hudby vůbec?
"Na tuto otázku mám jednoduchou odpověď – nedokážu si to představit! Cello se pro mne stalo nejen nástrojem, na který hraji, ale je součástí mne samotného. Proto nemůžeme být navzájem odděleni."

Co pro vás znamenají koncerty v České republice?
"Pamatuji si první příjezd na festival Pražské jaro v roce 1987. Zamiloval jsem se na první pohled do této země a do zdejších lidí. Kromě toho je Dvořák jedním z mých nejoblíbenějších skladatelů. Vždy netrpělivě čekám na nová setkání s českým publikem."

Letos vystoupíte na závěrečném koncertě Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Co už jste o festivalu slyšel a na co se můžeme těšit? "Vím, že je to velmi prestižní festival. Jsem osobně potěšen, že jsem dostal příležitost představit zde můj oblíbený Dvořákův koncert pro cello."

Více informací o festivalu najdete ZDE.